Skip to main content
Obsah
< Všechny témata
Tisknout

Kanava

Zdroje

Slovník tkanin (1951)

Bavlněná, lněná neb pololněná tkanina ve vazbě kanavové. Tato vazba je odvozena z vazby zvětšeného plátna, vzniká kombinací, tj. vsouváním dvou odvozených vazeb plátnových do sebe. V důsledku této vazby vznikají v osnově a útku jakási prolamovaná místa, tj. mezi jednotlivými nitěmi jsou větší mezery. Taková tkanina vypadá jako mříž, která slouží jako základní síť pro ruční vyšívání. Osnovní nitě se navádějí vždy po čtyřech nebo i více nitích do jedné mezery zubové podle druhu a velikosti vazby. Obyčejně bývá kanava: šestivazná, osmivazná nebo desetivazná. Kanava má týž počet nití po osnově i po útku, aby byl do ní všívaný vzor pravidelný. Kanava, u které jsou mezery vždy po dvou osnovních nitích a po dvou útcích, tzv. dvouniťová kanava, nazývá se také stramin. Pro jemnější kanava se používá v osnově i v útku bavlněné příze ča 40/2. Hruboniťové druhy jsou bavlněné příze ča 20/3. Zvláštní druhy kanavy jako smyrenská, sudanská, kordobská, jávská apod. jsou ze silných vlněných přízí a používá se jich jako základu pro vázané koberce. Nitě u nich jsou párovitě uspořádány a jsou osminásobně až desateronásobně seskány. Hustota takovýchto tkanin kolísá mezi 2,5 až 4 nitěmi na 1 cm. Na obr. 52 a 53 je kanavová vazba, která vytváří na tkanině proužky a řídká místa vždy po čtyrech nitích a napříč po 4 útcích.

Zbožíznalství pro II. ročník (1984)

Kanava je bavlnářská tkanina charakteristiká právě vazbou zvanou kanavovou, tj. zesílenou plátnovou vazbou, která tvoří tkaninu řídkou, vzdušnou, středně těžkou až lehkou podle užité příze. Upravuje se tužením a bělením nebo barvením. Používá se na letní pánské košile, dámské halenky a na ruční výšivky, ubrusy apod.