Batist
Batist je jemná tkanina, hustě tkaná z velmi jemných přízí v plátnové vazbě. Gramáž je maximálně 100 g/m2. Nejčastěji je bavlněná, ale původně byly batisty pouze lněné. Může být jednobarevná nebo potištěná.
Původ názvu
Název dostal podle prvního výrobce Jeana Batista.
Zdroje
Domácí vševěd (1925)
Batist (battist) bývala nejjemnější a nejbělejší tkanina lněná, která v novější době zatlačena je však tkaninou bavlněnou, tkanou jako kartoun nebo voile ze surové příze a pak v kuse barvenou nebo potiskovanou. Materiál je jemný (příze č. 90–120), ale měkce předený. B. je průsvitný, buď netužený nebo jen měkce apretovaný mühlhausskou gumou nebo želatinou. Rozeznáváme b. mušelínový (viz Mušelín), podšívkový (skelný, Glasbatist), buť tenší foulardin (šíře 80 cm) nebo hrubší bílý i barevný v odstínech všech barev (šíře 100 cm) na šat ženský nebo na podklad průsvitných přehozů šatových; prádlový (viz Kment bavlněný); prolamovaný (b. à jours), řídký s prolamováním různě zdobeným (často perlínkou; šíře 80–120 cm); šatový, v kuse světle barvený, nebo různými vzorky potištěný z příze měkké č. 50–100 s vazbou plátnovou; na letní a plesové obleky (šíře 70 a 75 cm); švýcarský, řídký, vyšíváním bílým i barevným zdobený, někdy řídký, mušelínu podobný. Na letní a plesové šaty (šíře 80, 100, 140, 150 cm).
B. lněný, stále vzácnější, je nejhustší holandský, nejřidší linon (viz t.). Do řídkých lněných batistů vetkávají se také bavlněné barevné skvrny (obr. 184). Nejjemnější lesklé bavlněné (obr. 185) neb polohedvábné b-y (obr. 186) zovou se též popelín (viz t.) a nejjemnější b. bavlněný znám je také jako „hedvábný“, je však z bavlny mercerované. B. lněný oblíben je zvláště na kapesní šátky (s aplikacemi), nejjemnější prádlo, plesové nebo i lehké obleky; b. bavlněný kromě barevných šátků slouží častěji na letní a plesové oděvy.
B. pere se velmi opatrně. Máchá se jen v mydlinkách, neždímá, mírně modří a suší ve stínu. Dokonaleji se to provádí, že se namočí do měkké vody a zatím svaří se 1 1/2 kg mýdla se 16 g kamence a 33 g vinného kamene, což se během vaření odpěňuje a zhustlá hmota pak do kuliček točí. Těmito potírá se rozprostřený b. po vláknu, ale tak, aby se vlákna od sebe neroztahovala, načež se vymáchá a vymačká (neždímá); to se podle potřeby několikrát opakuje. Na konec vymáchá se ve vodě, do níž přidáno bylo několik kapek indichové tinktury, vymačká se opět, vytřese a vyklepá i uloží do stínu k usušení. Škrobí-li se, tož škrobí se jen okraje a špičky (srovn. po této stránce též Mušelín).
B. jemný, použitý na prádlo, místo zdlouhavého a nevděčného škrobení může se opatřitit velmi rychle pěknou apreturou, když se úplně čistý ponoří do roztoku dobrého, tvrdého jádrového mýdla, načež se po rubu nebo pod čistým tenkým plátnem dosti horkou žehličkou vyžehlí. Toho lze dobře použít i pro měkké mužské límce a náprsenky. To by mohlo míti jen jednu vadu pro osoby s citlivou kůží, jež by mohla býti stopami mýdla, když se zpotí, podrážděna. Je-li b. vyšit skelným hedvábím, nepere se, nýbrž jen čistí boraxovou vodou (50 g boraxu rozpustí se ve 2 l vlažné vody), v níž se výšivka jen máchá. Jak dalece lze použíti měkkého kartáče, jakého se používá na samet, to závisí od povahy výšivky. Očištěná výšivka se vymáchá ještě ve slané vodě (50 g soli na 2 l vody) studené, na konec v čistém octě vinném a čisté vodě a uloží mezi čisté suché ubrousky a obtěžká. Také se pere takový b. jen ve fazolové vodě (1/2 kg se rozvaří v 6 l vody a procení), k niž se přidá trochu boraxu.
B. Billrothův jest látka nepromokavá, kteréž se používá hlavně na zástěry pro operující lékaře a pro ošetřovatelky nemocných při podobných výkonech.
(díl I., s. 124–125)
Nauka o látkách oděvních (1948)
Batisty (vysl. baty-) jsou tkaniny z velmi jemné příze (vysokých čísel). Přicházejí do obchodu buď neškrobené nebo jen málo tužené. Významnou jejich vlastností je krásný lesk a jemnost; bývají průsvitné, při tom však dosti husté, měkké a příjemně hladké. Podle účelu dělíme batisty na prádlové, oděvní a podšívkové.
Některé druhy batistu jsou jemně potištěné nebo vyšívané (na příklad švýcarský batist), nebo jsou zdobeny prolamováním (batist ajour = ažur) nebo pruhováním (b. filé). Batistu z mercerované mako bavlny se říká nesprávně „hedvábný“ batist.
Nejjemnější a nejprůsvitnější zboží ze skupiny batistů je opál a batist clair (klér). Opál vyniká matným, mléčným leskem (opálovým), jehož se mu dostalo zvláštní úpravou, podobnou mercerisaci. Batist clair je velmi řídká a jemná tkanina bavlněná s tuhou úpravou.
Perkál je jemné, velmi husté plátno na způsob velmi hustého mušelinu. Je buď režný, bílený nebo potištěný. Batist perkál je jemnonitný, měkkého omaku a přirozeného lesku, který se zvyšuje silkováním.
(s. 37)
Lněný batist (kment) je plátno jemnonitné, husté (50–80 nití na cm), příjemně měkké, hladké, upravené bez škrobu.
Tenčí, jemnější druh batistu je linon; je skoro průsvitný a jemně zrníčkového vzhledu. Ještě jemnější je batist-linon z příze nad čís. 60.
(s. 40)
Slovník tkanin (1951)
Batist – velmi jemné průsvitné tkaniny v plátnové vazbě, lněné, bavlněné, po případě hedvábné nebo vlněné. Původní označení batist se vztahovalo jen na zboží lněné; u nás byl tento výrobek označován jako kment. Druh bavlněného batistu nazývá se kambrik. Podle druhu, vzezření. úpravy a upotřebení známe batist prádlový, šatový, podšívkový, bavlněný, lněný, pololněný, hedvábný, vlněný, mako-batist, batist-mouseline, batist-rayé, batist-lappet, skelný batist, opálový batist a j.; některých druhů se používá na kapesníky. Batisty jsou nejčastěji v šíři 80 cm a bývají bělené, v kuse barvené nebo potištěné, někdy se vyšívají.
(s. 15)
Oděvní materiály (1980)
Měkká, hustá, lehká a jemná tkanina. Vyrábí se z velmi jemné až jemné příze. Převážně se bělí nebo je v kuse barvená, popřípadě potištěná. Šířka je 80 cm.
Zbožíznalství pro II. ročník (1984)
Batist je měkká, hustá, jemná, lehká bavlněná tkaniny. Vyrábí se z velmi jemné až jemné bavlněné příze a tká se v plátnové vazbě. Tkanina se převážně bělí nebo je barvená, popř. potištěná. Používá se na dětské a dámské prádlo, výšivky, halenky, šaty, kapesníky apod.