O barvách na vlasy: drogerka vs. profi

Taky občas postáváte v drogerii před řadami krabiček a přemýšlíte, po které sáhnout? Poradím vám hned: po žádné. Z jejich obalů sice září sytě barevné lokny krásných modelek, loga známých značek a lákavé přísliby olejů, vitamínů a vůbec profesionální péče o vaše vlasy, ale uvnitř se skrývá jeden velký chaos.

Proti kvalitě běžných barev z drogerie nic nemám. Jejich chemické složení je v podstatě stejné jako u těch profesionálních a na vlasech fungují také úplně stejně. Kadeřnické barvy v sobě nemají nic, co by vám bez námahy vykouzlilo barevně plastický účes jako ze salonu – k tomu jsou zkrátka potřeba ještě zručné ruce, znalosti a zkušenosti profíka. Moje výtka směřuje především k systému, bez kterých by se profesionální barvy neobešly, kdežto těm drogerkovým chybí a kvůli tomu si nikdy nemůžete být zcela jisté, co po rozmotání ručníku najdete na hlavě.

Barvy prodávané v drogeriích mívají název a většinou i nějaký číselný nebo písmenkový kód. Profesionální kadeřnické barvy se označují jen kódem, a mají-li název, není to zpravidla nic poetického, ale vychází to z toho kódu – takže žádná „hedvábná čokoláda“, jen nudná „zlatá střední hnědá“.

Základem číselného systému je stupnice deseti přírodních barev:

Jsou to čisté neutrální odstíny, ze kterých se přimícháváním pigmentů dá vytvořit prakticky cokoli. Přidáním žlutého podtónu k tmavé blond získáte zlatavou tmavou blond, přidáním oranžového pigmentu k velmi světlé blond získáte zářivou měděnou barvu. Výrobci profesionálních barev prodávají jak hotové předmíchané směsi, tak samostatné pigmenty, kterými kadeřník může zdůraznit podtón barvy nebo kreativně namíchat úplně nový odstín.

Pigmenty bývají také označené číselným nebo písmenkovým kódem, ale každá značka je má jiné a každá značka také vyrábí jinou škálu, takže nemusí mít všechny barvy z obrázku, nebo má naopak nějaké navíc. Kódy a domíchávací poměry jsou uvedené ve vzornících a dají se celkem snadno najít na stránkách výrobce – na rozdíl od informací o drogerkových barvách, ke kterým se většinou musíte složitě prokousat přes hromadu reklamního balastu.

Poslední číslo, které je nutné zmínit, je koncentrace aktivační emulze. V drogerii ji máte přibalenou v krabičce, kadeřníci ji kupují zvlášť. Nejpoužívanější jsou emulze 20 (6 %), 30 (9 %) a 40 (12 %) a jejich složení je u všech výrobců prakticky stejné, s výjimkou aktivátorů pro některé speciální barvy. Emulze 20 zesvětluje o 1-2 stupně, třicítka o 2-3 stupně, čtyřicítka o 3-5. Vhodné použití a míchací poměry jsou opět uvedené v návodu od výrobce.

Řekněme, že mám přírodní barvu 6 a chci se obarvit na 7. Je to jen malé zesvětlení, takže použiju neutrální barvu č. 7 a 6% emulzi. Protože tmavá blond získává při odbarvování rezavý nádech, bývá v neutrálních barvách trochu modrého neutralizéru, který bych si případně podle potřeby mohla ještě přimíchat (každé vlasy reagují na zesvětlování jinak).

Když ovšem půjdu se stejným úmyslem do drogerie, zjistím, že každý výrobce si pod neutrální sedmičkou představuje něco trochu jiného:

L’Oréal Casting Crème Gloss (vpravo dole) v odstínu 700 má karamelové podtóny, které podle nápisu na krabičce přidávají „jemný chladný nádech“, což mě mate, protože karamelová barva je podle mě spíš teplá a navíc v neutrální (!) sedmičce nechci vůbec žádné podtóny, díky. Pokud to má být to, co se v kadeřnickém systému označuje jako „béžová“, tedy mix zlatých a popelavých podtónů, opět nechápu, proč to tak není označeno. Obě barvy Schwarzkopf (nahoře vlevo a vpravo) vypadají celkem neutrálně, ale jedna se jmenuje jednoduše „midway blonde“, kdežto druhá je „smoky blonde“. Podle kódu a obrázku na krabičce bych očekávala neutrální barvu, ale zlobí mě, že nevím, co je uvnitř v tubě a jestli to „smoky“ znamená nějaký podtón nebo ne. Palette Intensive Color Creme N7 (vlevo nahoře), označená jako „světle plavá“, vypadá na krabičce podezřele světle; nebo možná Phyto Color 7 „blond“ vedle ní vypadá podezřele tmavě.

I kdybych si chtěla vybrat, tak bych prostě nevěděla kterou a bála bych se, že skončím hnědá nebo zrzavá a nebudu vědět, co s tím.

Ještě nepřehlednější situace nastává v případě podtónů. Profesionální systém je jasný: k neutrální barvě se přimíchá jeden nebo dva pigmenty a vznikne třeba popelavá (používají se různé modré a zelené podtóny), zlatá (žlutý), měděná (oranžový), zlatoměděná, červená, mahagonová atd. Přesné složení barvy poznáte podle kódu, např. Wella Koleston označuje zlatý podtón číslem 3 a červený 4, takže 8.3 je zlatá světlá blond, 8.34 je měděná světlá blond (žlutá + červená = oranžová), 8.04 je světlá blond s lehkým červeným podtónem (mix neutrální a červené barvy). Je to přehledné, víte, co můžete čekat a kterou barvu máte zvolit příště, pokud chcete trochu jiný podtón. Můžete si i namíchat úplně novou barvu, třeba růžové zlato, vytvořit tři přesně odstupňované tóny pro melírování nebo balayage, nebo pomocí pigmentu zvýraznit původní podtón.

V drogerii vás čeká loterie s nejasným výsledkem. Co třeba blond, barva, po které touží tolik žen? Nechcete být žluté peroxidové kuře, raději byste nějaký pěkný módní odstín?

Palette nabízí v řadě Deluxe čtyři blond barvy č. 10: 10-1 je „stříbrná blond“, 10-19 je „platinová perlová blond“, 10-2 je „blond bílé zlato“ a 10-5 je „zářivá zlatá blond“. Pro č. 9 se nabízí pět odstínů: 9-0 je „světlá blond“, 9-1 je „diamantová blond“, 9-3 je „ultra blond“ (v řadě devítek je to jediná se silným zesvětlovačem), 9-5 je „medová se zlatým leskem“ a 9-50 je „zlatý makadam“. Netuším, co znamenají barevné kódy podtónů a na stránkách Schwarzkopfu jsem to přes veškeré úsilí nenašla. V profi systému pro barvy Schwarzkopf Igora Royal je podtón 1 popelavý, podtón 2 je extra popelavý (víc modrý), 3 je zelený (matný popelavý podtón pro tmavší odstíny, který se u blond barev nepoužívá), 5 je zlatá a 9 je fialová. Jednička a pětka by jakž takž odpovídaly, ale směs popelavé a fialové určitě není jemně růžová a 10-2 také nevypadá jako extra popelavá, spíš je odstínem někde mezi tou stříbrnou a perlovou blond. Také to nevysvětluje, proč je podtón 1 jednou stříbrný a podruhé diamantový, zda se nějak liší prostá zlatá blond a medová blond se zlatým leskem nebo proč je ta 9-50 tak zatraceně tmavá, když by podle logiky měla být stejná jako 9-5, jen s odlišnou intezitou zlatého podtónu.

Kdybych si měla vybrat nějakou sedmičku s teplým podtónem, což je moje oblíbená barva, kupodivu bych neměla moc na výběr. Na obrázku samozřejmě nejsou všechny dostupné teplé drogerkové sedmičky, ale i tak by se nabídka dala roztřídit do dvou podskupin: zákaznice chce být hodně zrzavá, zákaznice chce být jen trošku zrzavá. Řada Palette Naturals mě pobavila odstíny 7-55 „zlatá blond“ a 7-65 „střední zlatá blond, které vypadají prakticky stejně. V řadě Deluxe si můžu vybrat intenzivní mrkvovou a dvě zlaté, jednu zřejmě s čistě zlatým a druhou asi se zlato-měděným podtónem. Podobně jsou na tom další barvy, které jsem našla.

Možná si říkáte, že jsem zbytečně náročná a chtěla bych všechny ty krásné barvičky srovnat do nějakých suchých tabulek opatřených ještě suššími názvy a číselnými kódy – ale uznejte, že když si hodláte nanést na vlasy něco, co je poněkud poškodí a dá jim to nějakou barvu, která se v případě chyby možná bude dost špatně opravovat, nudný číselný systém nevypadá zase tak špatně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *