Možná jste viděli mé starší video, ve kterém jsem si dobrovolně zamořila pokoj zplodinami z akrylového svetru, abych vám ukázala, jak skvěle hoří. Video mělo sice především pobavit, ale zkouška v plameni je běžně používaná metoda určování textilních materiálů. Pomocí zapalovače rychle odhalíte složení šatů bez etikety i pokus o podvod při nákupu látek.
O zkoušce v plameni jsem natočila video, které najdete u mě na YouTube. V tomto článku najdete návod na zkoušku a přehled všech materiálů, které byly ve videu zmíněny.
Jak zkouška funguje?
Malý kousek zkoumané látky (stačí nitka vytažená z kraje látky, z přídavku na šev nebo ze záložky oděvu) zapalte zapalovačem nebo nad svíčkou. Posuzuje se tavení, hoření, zápach a reziduum (zbytek po shoření).
Co ke zkoušce potřebujete?
Kromě kousku zkoumaného materiálu už jen plamen (zapalovač, svíčku, zápalky). Na malé kousíčky doporučuji pinzetu, abyste si nepopálili prsty. Testujte nejlépe nad nehořlavým povrchem.
Jak se zkouška provádí?
Kousek materiálu nejprve přibližte k plameni a sledujte, zda se taví a před plamenem „ustupuje“.
Poté strčte materiál přímo do ohně a pozorujte, jestli začne hned hořet a jestli se při hoření taví.
Vytáhněte vzorek z ohně a dívejte se, jestli hoří dál, nebo sám od sebe zhasne, a jestli při hoření prská, nebo hoří klidně.
Všimněte si barvy kouře a jeho zápachu.
Po dohoření nebo uhašení si prohlédněte reziduum a zkuste ho rozemnout mezi prsty.
Jak se testují směsové materiály?
Směsové látky jsou buď tkané ze dvou nebo více druhů přízí, nebo je směsová přímo příze. U prvního druhu testujte zvlášť vlákna z osnovy a útku. V případě směsových přízí se snažte odhadnout složení podle jednotlivých znaků: cítíte-li zápach hořící vlny, ale vlákno se zároveň částečně taví, půjde zřejmě o směs vlny a umělého materiálu.
Materiály a jejich chování
Bavlna, len, viskóza a další celulózové materiály
Při přiblížení k plameni neustupuje; netaví se; ochotně vzplane (bavlna rychleji než len), ale po oddálení z plamene zhasne. Po zhasnutí ještě chvíli žhne. Kouř je cítit jako kouř z papíru nebo dřeva. Po dohoření zbyde jemný popel.
Rostlinné materiály hoří prakticky stejně jako papír, se kterým mají společný vysoký obsah celulózy. Viskózu, Tencel, Lyocell a další materiály z regenerované celulózy není možné zkouškou v plameni rozeznat od přírodních rostlinných vláken. K jejich odlišení jsou nutné další zkoušky nebo prohlídka pod mikroskopem.
Další materiály z této skupiny: ramie, konopí, juta, kenaf, kapok, sisal, kopřiva
Vlna, hedvábí, kašmír a další živočišná vlákna
Při přiblížení k plameni neustupuje; netaví se; hoří neochotně a po oddálení z plamene zhasne. Kouř je světlý a je silně cítit po spálených vlasech. Po dohoření zbyde tvrdá černá kulička, kterou je možné rozmačkat na hrubší popel.
Hedvábí je těžké odlišit od vlny pouhou zkouškou v plameni. Jeho zápach je o něco slabší a vlna při hoření víc kouří, ale jinak je pro odlišení lepší zhodnotit ještě vzhled a omak, případně prozkoumat vlákna pod mikroskopem.
Další materiály z této skupiny: mohér, angora, alpaka, vikuňa, velbloudí srst, divoké hedvábí (tussah, atlas)
Polyester
Při přiblížení k plameni ustupuje; taví se, při hoření může i odkapávat; po oddálení z plamene hoří dál. Kouř je hustý, černý a má nasládlý chemický zápach. Po dohoření zbyde tvrdá, většinou černá kulička, kterou není možné rozdrtit.
Akryl
Při přiblížení k plameni ustupuje; taví se a odkapává; prudce prskavě hoří i po oddálení z plamene. Kouř má pronikavý chemický zápach. Po dohoření zbyde tvrdá černá kulička, kterou je možné částečně rozdrtit.
Nylon / polyamid
Při přiblížení k plameni ustupuje; taví se; hoří neochotně, ale po oddálení z plamene v hoření pokračuje. Kouř je světlý a má nasládlý zápach. Po dohoření zbyde tvrdá světlá kulička, kterou není možné rozdrtit.
Acetát
Snadno vzplane a dobře hoří. Při hoření se taví a vydává světlý kouř, který je cítit jako hořící papír s příměsí octově nakyslého pachu. Po dohoření zbyde tvrdá tavenina, kterou není možné rozmačkat.
